.

Stromové urny lípa

Jak už tak život dává i bere, i mě čekal jednou den, ve kterém jsem ztratila nejbližšího a nejdůležitějšího člověka ve svém životě. Odešla má milovaná babička. Byla to velmi bolestivá ztráta. Babička byla velice moudrá žena a její rady vždy utěšily mé strasti. Cítila jsem potřebu i nadále pro tyto rady chodit, spojovat se s ní v myšlenkách. Když jsem seděla jednoho červencového odpoledne pod lípou a vnímala ten pocit bezpečí, vůně, štěstí a odevzdání všeho, co mě ten den tížilo, když jsem cítila, jako by mě strom objímal, jako by mě hlídal a chránil, měla jsem v sobě najednou ten dávný úžasný klid. Vrátilo mě to do doby, kdy jsem trávila dny u babičky, a já si s ní začala v duchu povídat. Tento zážitek byl prvním a nejdůležitějším krokem a spouštěčem mého nápadu, nápadu, který mě přivedl ke stromovým urnám. Pak vše, co přicházelo, bylo v lehkosti, nabalovalo se na sebe. A já krůček po krůčku šla a poslouchala vedení. Celá cesta byla prosvětlená a jednoduše jasná.  Jsem velice vděčná, že mohu tyto prožitky spojení s milovaným člověkem poskytnout i ostatním lidem. 

Zákon o pohřebnictví

Pohřbívání je obecně upraveno Zákonem o pohřebnictví č. 256/2001 Sb. V § 4 odstavci 1 tohoto zákona je uvedeno, že s lidskými pozůstatky a s lidskými ostatky musí být zacházeno důstojně a tak, aby nedošlo k ohrožení veřejného zdraví nebo veřejného pořádku. Urna s popelem se tedy po vyzvednutí stává majetkem vypravitele pohřbu, který s ním může naložit dle vlastního uvážení v souladu se zákonem.